Školení a vzdělávání pomocí imerzivních technologií

• HR, BOZP a firemní vzděláváníJak VR školení zavést, provozovat a změřit přínos; bezpečnost, BOZP a GDPR.Zavedení v praxi →
• Učitelé a školyKteré aplikace a formáty se hodí do výuky a na co si dát pozor u dětí.VR ve školství →
• Studenti a výzkumTeorie imerze, model CAMIL, přehled studií a citovatelné zdroje.Co říká výzkum →
• Vedení firemKdy se investice do VR vyplatí, bod zvratu oproti klasickému školení a kam se trh vyvíjí.Kalkulačka →

4 kategorie imerzivního ponoření

• smyslově-motorické

  Taktické ponoření

  Taktické ponoření / pohlcení lze nejjednodušeji vysvětlit na příkladu hráče hrajícího rychlou akční hru - například střílečku. Při ponoření do hry dochází k potlačení vyšších mozkových funkcí - hráč se cítí součástí, zrakové vjemy jsou okamžitě komunikovány prsty ovládajícími akce postavy hráče ve hře.

  Podmínkou udržení taktického ponoření je uživateli podávat pouze výzvy, které je schopen vyřešit ve zlomku sekundy. Čím déle je nutné přemýšlet, tím více taktické ponoření opadá. S tím úzce souvisí i uživatelské rozhraní - musí být intuitivní, přirozené a především spolehlivé.

• kognitivní

  Strategické ponoření

  Strategické ponoření lze nejjednodušeji vysvětlit na mistru hráči v šachu soustředěném na nalezení co nejlepší posloupnosti budoucích tahů vedoucích k posílení vlastní situace a dosažení pozice šach-mat.

  Jde tedy o cerebrální druh zapojení spojeného s duševní výzvou. Samotným akcím předchází pozorování, počítání a analytické uvažování utvářející strategii. Podmínkou je logičnost a předvídatelnost chování simulace; grafická stránka nehraje velkou roli.

• emoční

  Narativní ponoření

  Narativní ponoření je ponoření do příběhu, podobně jako při čtení knihy nebo sledování filmu. Uživatele zajímá, jak příběh skončí; taktické a strategické prvky hrají minoritní roli.

  Narativní ponoření začíná a končí na kvalitě a napínavosti příběhu. Ve vzdělávání ho využívají například scénáře pro soft skills, kde má rozhovor emoční náboj.

• percepční

  Prostorové ponoření

  K prostorovému ponoření dochází při percepčním přesvědčení (zrak, sluch, hmat…) uživatele, že simulovaný svět je reálný. Má pocit, že je skutečně „tam“ a že simulovaný svět vypadá a působí „skutečně“. Právě tento typ ponoření je doménou VR headsetů.

Kognitivně afektivní model imerzivního učení (CAMIL)

Model CAMIL (Makransky a Petersen, Univerzita v Kodani, 2021) popisuje, jak imerzivní VR ovlivňuje učení. Imerze vyvolává pocit přítomnosti (presence) a účasti (agency) a ty působí přes šest afektivních a kognitivních faktorů na výsledek. Důležité je, že model počítá i s negativní stránkou: kognitivní zátěž může přínos snížit.

S technologiemi souvisí i pojem telepresence - subjektivní pocit přítomnosti ve scéně zprostředkované médiem. Kromě věrnosti zobrazení se na něm podílejí lidské faktory: jde o subjektivní vnímání, které technologie jen vytváří nebo filtruje.

Srovnání formátů imerzivního vzdělávání

Ne každé školení potřebuje headset. Tabulka orientačně srovnává formáty od nejjednodušších po nejnáročnější; náklady se týkají tvorby obsahu a vybavení.

Interaktivní digitální obsah

Počítače, tablety a chytré telefony přinesly platformy s digitálním vzdělávacím obsahem. Interaktivní forma umožňuje zkoumat látku záživněji a názorněji. Vedle obchodů s aplikacemi lze využít i multiplatformní aplikace běžící přímo v prohlížeči bez instalace.

• Google PlayVzdělávací aplikace pro Android
• App StoreVzdělávací aplikace pro iOS
• Microsoft StoreVzdělávací aplikace pro Windows
• Webový prohlížečMultiplatformní, bez instalace

Sofistikovanější platformou je například Corinth - knihovna více než 1 500 interaktivních 3D modelů vázaných k učivu základní a střední školy, se slepými mapami pro testování, vlastními poznámkami a vkládáním modelů do prezentací.

Klíčové studie a metaanalýzy

Kdy VR funguje a kdy ne

Studie se shodují v tom, že VR nejvíc pomáhá při nácviku postupů a prostorových či motorických dovedností, v situacích, které nelze bezpečně trénovat naostro, a u motivace. U faktických znalostí, které stačí přečíst, přínos bývá malý nebo žádný - a přehlcené prostředí může učení i zhoršit.

Prakticky to znamená: krátké a cílené scénáře, teorie mimo headset a po tréninku reflexe - shrnutí vlastními slovy nebo rozbor s lektorem pomáhá zážitek proměnit ve znalost.

Systémy virtuální reality používají buď náhlavní soupravy (headsety) s displeji před očima uživatele, nebo multiprojekční místnosti s více velkými obrazovkami (CAVE). V obou případech je uživatel obklopen digitálně vytvořeným prostředím, v němž se může pohybovat. VR obvykle zahrnuje obraz a zvuk, ale může umožňovat i hmatovou a silovou zpětnou vazbu prostřednictvím haptických technologií.

Princip virtuální reality - iluze skutečného světa

Virtuální realita umožňuje uživateli ocitnout se v simulovaném prostředí a jednat v něm. Zapojením zraku, sluchu, hmatu a dalších smyslů cílí na zážitek s co nejvyšším subjektivním pocitem skutečnosti - zjednodušeně na iluzi skutečného či fiktivního světa, jehož je uživatel přirozenou součástí.

Historie virtuální reality - od 50. let do současnosti

1. 1960Telesférická maskaHeiligův patent náhlavní masky s displeji
2. 1962Sensoramamultismyslový „zážitkový film“
3. 1968První HMDSutherland a Sproull, Univerzita v Utahu
4. 80. létaNASA VIEWheadset a datové rukavice
5. 2012-2016Nová vlnaOculus Rift, PC headsety se senzory
6. 2019Samostatné headsetyVR bez počítače a kabelů
7. 2023-2026Mixovaná realitabarevný passthrough, ovládání rukama, AI

V počátcích byly technologie omezené a extrémně drahé, VR se proto používala jen v nezbytných případech. Zlom přišel v roce 2012, kdy Oculus Rift odstartoval novou vlnu headsetů pro PC (spotřebitelské verze 2016). Následovaly konzolové a mobilní varianty a od roku 2019 samostatné headsety, které nepotřebují počítač ani kabely. Dnešní headsety zvládají i mixovanou realitu, ovládání rukama a hlasem.

Vzdělávání a školení ve virtuální realitě dnes

S VR se mohou studenti a pracovníci detailně seznamovat s chováním mechanismů, strojů, vesmíru i procesů - a to bez rizika úrazu, poškození či narušení výroby. Nácvik si mohou opakovat, dokud postup nezvládnou, a aplikace přitom zaznamená chyby i čas. Digitální školení jsou navíc flexibilní: lze je okamžitě distribuovat na jakkoli vzdálená místa, podmínkou je jen dostupné zařízení. U tréninků s pohybem je třeba počítat i s volným prostorem.

Co lze trénovat ve VR?

Virtuální a rozšířená realita se ve vzdělávání postupně normalizuje. Dnes se běžně využívá při výuce řady dovedností:

• Hard skills

  BOZP, odborná školení a onboarding, zdravotnictví, pohotovostní výcvik, cizí jazyky

• Soft skills

  Koučování, diverzita a inkluze, zákaznický servis, veřejné vystupování

• Školství

  Zeměpis, dějepis, biologie, technické obory a virtuální exkurze

Hard skills

Hard skills jsou dovednosti, které lze prokázat osvědčením (odbornost) nebo měřením (znalost informací a postupů). Jsou naučitelné a předávají se zpravidla při formálním vzdělávání, praxi nebo zaškolení. Využití VR k jejich nácviku přináší řadu výhod:

• Eliminace škod na zdraví a majetku při výuce rizikových dovedností a technických školení s vysokou kvalifikací (od obranného a leteckého průmyslu po energetiku, lékařství a simulace potenciálně smrtelných scénářů)
• Zábavná a smysluplná forma výuky s minimem rušivých prvků
• Není nutné blokovat produkční či trénovací linku po dobu výuky

Bezpečnostní procedury a protokoly

Školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) je periodické školení zaměřené na bezpečný a efektivní pracovní postup. Ve VR ho lze absolvovat na požádání, jako zkušenost s výkonem práce, existujícími riziky i důsledky jejich nedodržení - jednotlivě a bez narušení provozu.

VR školení BOZP lze vyvinout na míru nebo využít výukovou platformu (Ludus) s hotovými kurzy, jakými jsou:

• Bezpečnost ve skladě
• Požární bezpečnost
• Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP)
• BOZP v průmyslovém závodě
• Prevence poranění rukou
• BOZP ve stavebnictví
• Posturální ergonomie
• Bezpečnost na silnicích
• …

Odborné školení a onboarding

Stavebnictví, údržbu, elektroinstalace, instalatérství a další odvětví spojuje nebezpečné prostředí vyžadující správné pracovní postupy. Tradiční zaškolení vede zkušenější pracovník, jehož produktivita mezitím klesá. VR umožňuje, aby noví kolegové prošli základy samostatně a ke zkušenému kolegovi přišli už připravení.

• Práce ve výškách
• Obsluha mostového jeřábu
• Manipulace s elektrickými zařízeními
• Rozpoznávání rizik v průmyslovém závodě
• Ochrana proti pádu
• Používání vysokozdvižného vozíku
• Používání mobilní zvedací pracovní plošiny
• Pohyb ve stísněných prostorech
• LOTO
• Práce na námořních plošinách
• …

Do odborných školení spadají i VR výcviky zdravotnických a lékařských profesí, kde výzkum ukazuje největší přínos u praktických dovedností (viz studie v ošetřovatelství a chirurgii). Kromě nácviku procedur se VR v kombinaci s AI využívá i pro komunikaci s pacientem a rozvoj empatie - personál může „zažít“ například ztrátu zraku nebo sluchu.

• Trénink chirurgů ve VR
• Výcvik chirurgie ve VR
• VR pro trénink zdravotních sester
• Školení zdravotní péče ve VR

Soft skills

Měkké dovednosti jsou osobní atributy související s tím, jak člověk pracuje: komunikace, řešení konfliktů, kreativní a kritické myšlení, spolehlivost, empatie, time-management. Ve VR se trénují formou role-play scénářů; díky generativní AI dnes postavy odpovídají volně, ne jen podle předem připravených větví.

Koučování a hodnocení chování zaměstnanců

• Diverzita a inkluze

  Školený sedí s kolegy u konferenčního stolu a zaslechne hanlivý komentář na adresu jiného kolegy. V simulaci se musí rozhodnout, jak reagovat. Učí se rozpoznat nevědomé předsudky a zvládat mikroagrese.

• Maloobchod a zákaznický servis

  Zaměstnanci si procvičí vratky, dotazy i zvládání rozrušených zákazníků. Do první směny jdou jistější, což se odrazí v prodejích i pověsti firmy.

• Veřejné vystupování

  VR přenese řečníka před malou poradu i plný sál. Aplikace může vyhodnotit tempo řeči, výplňová slova, oční kontakt s publikem nebo strukturu prezentace a dát zpětnou vazbu.

Virtuální realita ve školství

Vedle virtuálních světů umožňuje VR navštívit i místa ve světě skutečném - v době minulé, současné i budoucí. Při výběru zohledněte věkové limity výrobců headsetů (viz Bezpečnost a zdraví) a krátké bloky; pro celou třídu bývá praktičtější střídání u několika headsetů než headset pro každého.

• Zeměpis a poznávání světa

  Vezměte žáky virtuálně na místa vážící se k probírané látce. Obsah dřívější aplikace Google Expeditions (ukončena 2021) přešel do Google Arts & Culture.

  • Google Earth VR
  • Google Arts & Culture
  • VR Expeditions

• Dějepis

  Nechte žáky zažít historickou událost - start Apolla 11 nebo potopení Titaniku.

  • Apollo 11 VR
  • Titanic VR

• Biologie

  VR je skvělým nástrojem pro detailní zkoumání anatomie zvířat i lidí ve skutečném měřítku. Studenti tak lépe porozumí stavbě těla, kostře, svalům i funkci orgánů.

  • Virtual Medicine

Hardware pro VR

Do virtuální reality se vstupuje přes headset. Dnes převládají samostatné headsety s vlastním výkonem a baterií, které zvládají i mixovanou realitu (barevný passthrough) a ovládání rukama, hlasem nebo očima. Pro náročné simulace se používají headsety připojené k výkonnému PC. Levné mobilní „kartonové“ brýle a headsety bez sledování pohybu v prostoru (3DoF) jsou na ústupu.

Pro firmy se trh v roce 2026 výrazně změnil: Meta od 20. 2. 2026 ukončila firemní program - neprodává firemní edice Questu ani správu zařízení Horizon managed services. Běžné Quest headsety si firma koupit může, centrální správu ale musí řešit přes MDM třetích stran (např. ArborXR, ManageXR), nebo zvolit platformu s vlastní firemní správou.

Hromadné rozšíření AR přišlo s výkonnými mobilními telefony a vývojovými rozhraními ARKit (Apple, 2017) a ARCore (Google, 2018), díky nimž telefon rozpozná podlahu, stěny i osvětlení. Jednodušší AR dnes běží i přímo v prohlížeči (WebAR) bez instalace aplikace - stačí naskenovat QR kód.

S AR se setkáváme častěji, než tušíme: grafika ve sportovních přenosech, filtry v mobilních kamerách, navigace, ukázky produktů v prostoru nebo digitální lidé. Přehled typů AR s ukázkami najdete v rozcestníku Rozšířená realita.

Typy spouštěčů digitálních objektů v rozšířené realitě

• marker-based

  S využitím spouštěcích bodů

  AR vrstva se zobrazí ve chvíli, kdy kamera zachytí konkrétní kotevní bod - marker (QR kód, značku, obrázek, objekt…). Příkladem je stránka učebnice, která po namíření mobilu „ožije“ animací.

• markerless

  Bez spouštěcích bodů

  Digitální objekty se umísťují do snímaného prostoru na popud uživatele (např. nábytek do pokoje). Aplikace rozpozná podlahu, stěny i osvětlení, pevný kotevní bod nepotřebuje.

• location-based

  S využitím polohy

  Digitální objekty jsou svázané s konkrétními místy (GPS, kompas, mapa prostoru) - navigační šipky v obraze kamery nebo hra Pokémon Go. Nejnáročnější způsob, pracuje s daty z řady senzorů.

• projection-based

  Promítání na povrchy

  Obraz se promítá přímo na reálné povrchy (stůl, stěnu, díl ve výrobě), například jako návod, kam sáhnout.

• superimposition-based

  Nahrazení objektů

  Aplikace rozpozná objekt a částečně nebo zcela ho překryje jiným obrazem - například „rentgenový“ pohled dovnitř stroje.

Využití rozšířené reality ve vzdělávání

Učení v souvislostech podněcuje zvídavost. AR řeší potřebu informací na požádání, v měnící se úrovni detailu a přímo na místě, kde jsou potřeba - u stroje, v učebnici, v terénu. Oproti VR je levnější, nevyžaduje uzavřený prostor a uživatel nepřichází o kontakt s okolím.

1. Interaktivní doplnění tištěných a digitálních materiálů

Prostorová a dynamická témata (mechanismy, anatomie, fyzikální děje) se z textu a statických obrázků vysvětlují těžko. AR vrstva nad učebnicí nebo manuálem je ukáže v 3D, v pohybu a z libovolného úhlu, a materiál zůstává přehledný. Vyzkoušet si ji můžete na stránce služby rozšířené reality pro tiskoviny.

2. Návody a znalostní báze přímo u stroje

Postupy údržby nebo seřízení lze ukotvit přímo na zařízení: pracovník namíří tablet nebo brýle a vidí krok za krokem, kam sáhnout. Návody mohou vznikat i jednoduše - natočením videa z vlastního postupu - a znalostní platforma je uchovává a zpřístupňuje oprávněným lidem. Jde o praktickou podobu výuky „just-in-time“.

3. Vzdálená asistence

Rozšířená realita ve školství

Českým příkladem je interaktivní učebnice FyzikAR 7 pro 7. třídu se 47 animacemi, pracovními listy, otázkami a úkoly z reálného života; její autor Vítek Škop na ni navázal učebnicemi Vividbooks. Inspiraci pro výuku nabízí i příručka Apple o využití iPadu a AR ve školství.

Hardware pro AR

Pojem pochází z článku „A Taxonomy of Mixed Reality Visual Displays“ (Milgram a Kishino, 1994), který popsal kontinuum reality a virtuality. Na jednom konci je skutečné prostředí, na druhém plně virtuální; mixovaná realita je vše mezi nimi: skutečnost doplněná o digitální prvky (rozšířená realita) i opačný případ - virtuální svět, do kterého jsou vložené prvky skutečnosti, např. obraz vlastních rukou nebo stolu. Novější práce dodávají, že dokonalé virtuality nelze dosáhnout - tělo uživatele zůstává ve skutečném světě - takže i dnešní VR leží na kontinuu těsně před jeho koncem (Skarbez a kol., 2021).

Jak zařízení prolínají skutečné a virtuální

Hardware a využití mixované reality

Ještě před pár lety vyžadovalo prolínání skutečného a virtuálního specializovaná a drahá zařízení (HoloLens, Magic Leap). Dnes je to standardní funkce většiny samostatných headsetů (Meta Quest 3, Pico 4 Ultra, HTC Vive Focus Vision) a prémiových zařízení (Apple Vision Pro, Samsung Galaxy XR); přehled a ceny jsou v tabulce headsetů. Pro výcvik přináší scénáře, které prolínají skutečné a virtuální prostředí, tyto výhody:

• Trénink na skutečném vybavení: digitální nápověda nad reálným strojem, panelem nebo figurínou. Příkladem je nácvik resuscitace na figuríně s virtuálním prostředím kolem.
• Bezpečnost a kontakt s okolím: uživatel vidí prostor, překážky i kolegy, takže může chodit a spolupracovat a nevolnost bývá menší než v plné VR.
• Spolupráce na dálku: sdílený pohled, 3D modely a značky v prostoru umožňují školiteli vést praktikanta, aniž by byli ve stejné místnosti.
• Volné ruce: sledování rukou a očí a hlasové ovládání umožňují pracovat se skutečnými nástroji a zároveň s digitálními prvky.
• Cvičiště kdekoli: bezdrátové headsety lze použít v dílně, na stavbě, ve třídě nebo v provozní místnosti.
• Jedno zařízení na vše: stejný headset zvládne MR i plnou VR, což zjednodušuje nákup i správu.

Kdy se VR školení vyplatí

Kalkulačka bodu zvratu

Klasické školení stojí na každého účastníka zhruba stejně (lektor, pracovní čas, materiál, odstávka). VR má vysoké jednorázové náklady, ale nízké náklady na dalšího účastníka - od určitého počtu školených proto vychází levněji. Studie PwC uvádí bod zvratu oproti učebně u 375 účastníků; ve vašem případě ho spočítáte z vlastních čísel:

Postup zavedení krok za krokem

1. Fáze 1Příprava
   1. Vyberte jednu úlohu

      Začněte jedním konkrétním výcvikem, kde je problém vidět (úrazy, chyby, dlouhé zaučení, drahé vybavení).

   2. Stanovte měřitelný cíl

      Např. kratší zaučení, méně chyb při první samostatné práci, vyšší úspěšnost testu. Změřte výchozí stav.

   3. Hotový kurz, nebo na míru?

      Obecná témata (BOZP, požár, OOPP) pokryjí knihovny jako Ludus; specifické stroje a procesy vyžadují simulaci na míru.

2. Fáze 2Pilot
   4. Pilot s malou skupinou

      Porovnejte VR skupinu s klasicky školenou. Sledujte i nevolnost, srozumitelnost ovládání a čas na přípravu.

   5. Hardware a správa

      Vyberte headsety se správou zařízení (MDM), vyřešte nabíjení, hygienu, úschovu a prostor pro pohyb.

3. Fáze 3Zavedení
   6. Zapojte do procesu

      Teorie mimo headset, krátké bloky ve VR, rozbor s lektorem a ověření v reálné praxi. VR lektora nenahrazuje.

   7. Měřte a upravujte

      Vyhodnoťte cíl z kroku 2, sbírejte zpětnou vazbu a scénáře upravujte. Teprve pak rozšiřujte na další úlohy.

Jak měřit přínos

Osvědčeným rámcem je Kirkpatrickův model se čtyřmi úrovněmi. VR má výhodu v tom, že úroveň 2 měří přímo aplikace - pokud data umí exportovat (např. ve formátu xAPI do LMS).

Na co se ptát dodavatele

• Hardware: na kterých headsetech obsah běží a co když výrobce změní podmínky (jako Meta v roce 2026)?
• Správa zařízení: podpora MDM, hromadná instalace a aktualizace, provoz offline.
• Jazyk a lokalizace: čeština v textech i dabingu, možnost upravit scénář podle vašich předpisů.
• Data a vyhodnocení: co aplikace měří, export do LMS (xAPI, SCORM), kde jsou data uložena.
• Licence: platba za zařízení, uživatele nebo kurz; co se stane s obsahem po skončení předplatného.
• Údržba obsahu: kdo a za kolik scénář aktualizuje při změně stroje nebo postupu.

Bezpečnost, zdraví a provoz

Nevolnost z VR (anglicky cybersickness) je obdobou kinetózy, tedy nemoci z pohybu - jen opačně: oči vidí pohyb, ale tělo stojí. Není to okrajový problém: ve starších studiích kvůli ní předčasně končil zhruba každý šestý účastník a podle novější metaanalýzy roste s délkou pobytu v headsetu - průměr se výrazněji zhoršuje zhruba po 25 minutách (Saredakis a kol., 2020; You a kol., 2026). Počítejte s ní při plánování i s alternativou pro ty, kterým VR nesedí.

• Nevolnost z VR: bloky v headsetu držte orientačně do 20-25 minut, začínejte vsedě, preferujte plynulý obraz a teleport místo umělé chůze; při potížích ihned přestaňte.
• Věk: výrobci uvádějí minimální věk (Meta Quest od 10 let s rodičovským účtem, řada dalších zařízení od 13 let). Ve školách to zohledněte při výběru.
• Zdravotní upozornění: respektujte varování výrobce (např. epilepsie, těhotenství, poruchy rovnováhy) a nabídněte alternativu bez headsetu.
• Prostor: volná plocha bez překážek, nastavená hranice (guardian) a dohled druhé osoby u scénářů s pohybem.
• Hygiena: omyvatelné obličejové vložky, dezinfekce po každém uživateli, vložky nebo rozpěrky pro nositele brýlí.
• Provoz: nabíjení, aktualizace a úschova zařízení - bez správce se i dobrý projekt rychle zastaví.

Právo a data

• BOZP: VR může být součástí školení, ale tam, kde předpisy vyžadují praktický výcvik, zkoušku nebo odbornou způsobilost, ji nenahrazuje. Formu a rozsah ověřte s odborně způsobilou osobou.
• GDPR: VR aplikace sbírají data o výkonu a chování (chyby, čas, pohyb, u některých headsetů i pohled očí). Zaměstnance informujte, jaká data a k čemu se zpracovávají, a ověřte, kde je dodavatel ukládá.
• AI Act: od 2. 2. 2025 je v EU zakázáno používat AI systémy, které z hlasu, mimiky či jiných biometrických údajů usuzují na emoce zaměstnanců nebo studentů (čl. 5 odst. 1 písm. f). Zákaz platí i se souhlasem dotčené osoby; výjimky jsou jen pro zdravotní a bezpečnostní účely. Netýká se hodnocení obsahu odpovědí, tempa řeči nebo přesnosti úkonu - jen usuzování na emoce. Pokud AI v simulaci hodnotí „tón“ nebo „emoce“, nechte to posoudit právníkem.

• hardware

  Meta ukončila firemní program

  Od 20. 2. 2026 Meta neprodává firemní edice Questu ani správu zařízení Horizon managed services; stávajícím zákazníkům ji podporuje do 4. 1. 2030. Běžné Questy si firmy koupit mohou, správu ale řeší přes MDM třetích stran - nebo volí Pico 4 Ultra Enterprise či HTC Vive Focus Vision s vlastní firemní správou.

• AI

  Konverzační AI postavy

  Generativní AI umožňuje vést s virtuální postavou volný rozhovor místo výběru z připravených odpovědí. Nejvíc to pomáhá v nácviku soft skills, prodeje a komunikace s pacientem. Pozor na AI Act (viz Právo a data).

• trh

  Růst táhnou chytré brýle

  Podle IDC tvoří většinu růstu trhu XR chytré brýle, ne headsety. Pro výcvik zatím slouží spíš k návodům a asistenci než k imerzivnímu tréninku.

• platformy

  Nové prémiové headsety

  Apple Vision Pro s čipem M5 (2025), Samsung Galaxy XR s platformou Android XR (2025) a Valve Steam Frame (2026) zvyšují kvalitu obrazu a ovládání, pro hromadné školení jsou ale zatím drahé nebo nedostupné.

• konec podpory

  Konec HoloLens a Dynamics 365 Guides

  Výroba HoloLens 2 skončila v říjnu 2024, bezpečnostní aktualizace končí 31. 12. 2027. Dynamics 365 Guides a Remote Assist přestanou fungovat už 31. 12. 2026 - kdo na nich staví výcvik, musí migrovat.

• pojmy

  Pojem MR ustupuje, sjednocuje XR

  Microsoft, hlavní propagátor „mixed reality“, ukončil HoloLens i platformu Windows Mixed Reality (Windows 11 24H2). Apple mluví o prostorovém počítání, Google o Android XR; Meta „mixed reality“ dál používá pro passthrough u Questu. Schopnosti, které pojem označoval, jsou ale dnes standardní výbavou headsetů.

• distribuce

  XR v prohlížeči (WebXR)

  Jednodušší scénáře lze spustit přímo v prohlížeči headsetu nebo mobilu bez instalace aplikace - snazší distribuce a aktualizace, ale nižší výkon než u nativních aplikací. Více o vývoji WebXR aplikací.

Imerze

Míra, do jaké technologie obklopí smysly uživatele a odstíní okolní svět.

Přítomnost (presence)

Subjektivní pocit „být tam“ ve virtuálním prostředí.

Účast (agency)

Pocit, že uživatel svým jednáním ovlivňuje dění v simulaci.

XR

Extended reality - souhrnné označení pro VR, AR a MR.

Mixovaná realita (MR)

Prolínání skutečného a virtuálního - podle Milgrama a Kishina vše mezi skutečným a plně virtuálním prostředím, včetně AR; jednotná definice neexistuje.

Prostorové počítání

Označení Applu (spatial computing) pro práci s digitálním obsahem ukotveným v prostoru.

Passthrough

Přenos obrazu z kamer headsetu, díky němuž uživatel vidí okolí a headset zvládne mixovanou realitu.

3DoF / 6DoF

Stupně volnosti: 3DoF sleduje jen natočení hlavy, 6DoF i pohyb v prostoru.

Samostatný headset

Headset s vlastním výpočetním výkonem a baterií, nepotřebuje počítač ani kabel.

Guardian (hranice)

Virtuální hranice bezpečného prostoru; při jejím překročení headset varuje.

Nevolnost z VR (cybersickness)

Obdoba kinetózy (nemoci z pohybu), jen opačně: oči vidí pohyb, ale tělo stojí. Projevuje se nevolností, závratí nebo únavou očí.

MDM

Mobile Device Management - centrální správa zařízení, aplikací a nastavení ve firmě.

xAPI

Standard pro záznam výsledků učení (i mimo LMS), vhodný pro data z VR tréninku.

Asistovaná realita

Malý displej v zorném poli (např. RealWear) s návodem nebo videohovorem; nepřekrývá svět 3D objekty.

WebXR

Webový standard pro spouštění VR a AR obsahu přímo v prohlížeči.

1. Bödding, R., Schriek, S. A., & Maier, G. W. (2025). A systematic review and meta-analysis of mixed reality in vocational education and training: examining behavioral, cognitive, and affective training outcomes and possible moderators. Virtual Reality, 29, 44.
2. Kaplan, A. D., Cruit, J., Endsley, M., Beers, S. M., Sawyer, B. D., & Hancock, P. A. (2021). The effects of virtual reality, augmented reality, and mixed reality as training enhancement methods: A meta-analysis. Human Factors, 63(4), 706-726.
3. Kirkpatrick, D. L., & Kirkpatrick, J. D. (2006). Evaluating Training Programs: The Four Levels (3rd ed.). Berrett-Koehler.
4. Layadi, S., Huguet, P., Pavic, K., … Chevalère, J. (2026). Virtual Reality in Education: A Stratified Meta-Analysis of Experimental Rigor and Bias. Educational Psychology Review, 38, 50.
5. Letrud, K., & Hernes, S. (2018). Excavating the origins of the learning pyramid myths. Cogent Education, 5(1).
6. Lin, M.-Y., Huang, M.-Z., & Lai, P.-C. (2024). Effect of virtual reality training on clinical skills of nursing students: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Nurse Education in Practice, 81, 104182.
7. Makransky, G., & Petersen, G. B. (2021). The Cognitive Affective Model of Immersive Learning (CAMIL): A Theoretical Research-Based Model of Learning in Immersive Virtual Reality. Educational Psychology Review, 33, 937-958.
8. Makransky, G., Terkildsen, T. S., & Mayer, R. E. (2019). Adding immersive virtual reality to a science lab simulation causes more presence but less learning. Learning and Instruction, 60, 225-236.
9. Milgram, P., & Kishino, F. (1994). A taxonomy of mixed reality visual displays. IEICE Transactions on Information and Systems, E77-D(12), 1321-1329.
10. PwC (2020). How virtual reality is redefining soft skills training. PricewaterhouseCoopers US.
11. Saredakis, D., Szpak, A., Birckhead, B., Keage, H. A. D., Rizzo, A., & Loetscher, T. (2020). Factors associated with virtual reality sickness in head-mounted displays: A systematic review and meta-analysis. Frontiers in Human Neuroscience, 14, 96.
12. Scorgie, D., Feng, Z., Paes, D., Parisi, F., Yiu, T. W., & Lovreglio, R. (2024). Virtual reality for safety training: A systematic literature review and meta-analysis. Safety Science, 106372.
13. Seymour, N. E., Gallagher, A. G., Roman, S. A., O'Brien, M. K., Bansal, V. K., Andersen, D. K., & Satava, R. M. (2002). Virtual reality training improves operating room performance: Results of a randomized, double-blinded study. Annals of Surgery, 236(4), 458-464.
14. Skarbez, R., Smith, M., & Whitton, M. C. (2021). Revisiting Milgram and Kishino's Reality-Virtuality Continuum. Frontiers in Virtual Reality, 2, 647997.
15. Speicher, M., Hall, B. D., & Nebeling, M. (2019). What is Mixed Reality? In Proceedings of the 2019 CHI Conference on Human Factors in Computing Systems. ACM.
16. You, A., Choi, J. Y., & Yoo, T. K. (2026). Exposure duration and cybersickness in head-mounted displays: A meta-analysis of threshold effects across virtual and extended reality. https://doi.org/10.1016/j.rio.2026.101057

Jak citovat tuto publikaci (ČSN ISO 690:2022)NEPOR, Vladimír. Školení a vzdělávání pomocí imerzivních technologií (VR, AR, MR). Online. Vrealmatic, 2022. Aktualizováno 5. 10. 2026. Dostupné z: https://vrealmatic.com/publikace/imerzivni-technologie-ve-vzdelavani. [citováno RRRR-MM-DD].

Sdílet